Tajný výlet za zábavou

A bylo to tu. Výletníci čekající na zastávkách dychtivě sledovali, jak 21. září 2013 v 8:00 hodin zastavuje na autobusové zastávce v Dolních Vlčkovicích autobus pana Vopálky z Choustníkova Hradiště. Vystupuje z něj pan Franc, náš starosta, a vítá je, první účastníky Tajného výletu, který uspořádal ve spolupráci s Obcí Vlčkovice v Podkrkonoší. Celkem se nás účastnilo 15 dětí a 9 rodičů. Cestou ještě přibrzdíme dobíhajícím a pak už jsme všichni připraveni jet vstříc dlouho utajovaným cílům.

Naší první tajnou zastávkou je výstava Merkuru v Polici nad Metují. Tyčí se jim tu dvě železná městečka ze stavebnice Merkur. Můžete vidět i vláčky projíždějící Železným městečkem. To se našim dítkám moc líbí a když si pak můžou sednout ke stolkům se stavebnicemi a chvilku si zkusit sami něco stavět, je spokojenost dokonalá. No a jejich výtvory samozřejmě taky.

Když nasedneme opět do autobusu, zamíříme k polským hranicím. Projedeme městečkem Kudowa Zdrój a míříme podél hranic stále do kopce, do obce Karlów, kde se nachází naše další zastávka, a to Dinopark. Děti i dospělí jsou okouzleni nejen zdejší krajinou. Bohužel, počasí nám moc nepřeje, takže okolní Stolové hory nejsou skrz mlhu vůbec vidět, ale i tak je tu krajina jak vystřižená z dob, kdy člověk ještě nekráčel po zemi a vládli tu ještěři mohutných rozměrů. A kvůli nim tu dneska jsme.

Naše malé ratolesti se hned nadšeně rozběhli odhodláni prozkoumat velmi důvěrné repliky prehistorických tvorů. A že jich bylo. Dokonce jsme měli to štěstí vidět i pračlověka z doby ledové se svou tlupou. Byli jako zamrzlí v čase. Budilo to dojem, jako když se mají každou chvíli rozmrazit a zaútočit na nás. A na téhle velmi přesvědčivé atrakci se vyřádili nejen děti, ale i jejich rodiče. O zábavu nebyla nouze a vždy se něco našlo. A tak, když jsme nastupovali do autobusu s tvářemi lehce zarudlými od smíchu, jsme se nemohli dočkat posledního překvapení, které nás čekalo.

Ale teď byl čas oběda, takže jsme si rozdělali řízky a chleba, které jsme dostali od pana starosty v balíčku, abychom neměli po cestě hlad. Když jsme uspokojili naše hladové žaludky, vydali jsme se opět z kopce směr Kudowa Zdrój, na naší poslední zastávku, jíž byl Aquapark. Po vzájemné dohodě jsme si vyměřili dvě hodinky na ráchání, klouzání, plavání…zkrátka co koho ve vodě napadne. Pan starosta se nejvíce vyžíval ve vířivce, děcka na tobogánu nebo v divoké řece a dospělí? Ti tam tak různě pobíhali za svými ratolestmi.

Po dvou hodinách jsme se notně unaveni sešli opět v autobuse a zamířili směr domov. Většina dětiček ten adrenalinový nápor nevydržela a v autobuse usnula, ale cestou zněly spokojené komentáře k celému výletu.

Tímto bychom mohli usoudit, že akce byla vydařená a budou-li okolnosti přát, za rok se zase někam vydáme. Už teď máme jeden plán na další tajný výlet. Ale pssst…… a za rok na viděnou.